Pro pacienty

Pro pacienty

Radioterapie neboli léčba zářením

Radioterapie neboli léčba zářením je metoda používaná k léčbě zhoubných nádorů. Paprsky X objevené Konradem Roentgenem se začaly k léčbě nádorů používat již na přelomu 19. a 20. století. Od té doby prošla léčba obrovským vývojem, který byl umožněn hlavně výrobou umělých radioizotopů poskytujících neviditelné ionizující záření schopné ničit nádorové buňky.

Téměř polovina zhoubných nádorů se v současnosti léčí radioterapií a úspěšnost léčby u ohraničeného onemocnění je vysoká. Důležité je aplikovat do postiženého místa dostatečně účinnou dávku záření. K tomu je zapotřebí kvalitní technické vybavení.

Podle místa, ze kterého se postižený orgán ozařuje, se radioterapie rozděluje na zevní (teleterapie) a vnitřní (brachyterapie) ozařovací metodu. Při teleterapii je zdroj ionizujícího záření umístěn mimo pacientovo tělo a pomocí speciálních clon se paprsek cílí do nádoru. U brychyterapie se zdroj záření zavadí přímo do postiženého místa nebo do jeho bezprostřední blízkosti.

5