Úvodní slovo


Vážení kolegové,
předkládáme vám po cca 10 letech revizi „Koncepce oboru radiační onkologie“. První verze byla sepsána v roce 2007 a i na jejím podkladě byla provedena následná restrukturalizace sítě Komplexních onkologických center, která měla vést především k lepší centralizaci péče o onkologicky nemocné v ČR. Díky vybudování této sítě došlo v oblasti radioterapie (RT) k významné modernizaci a dovybavení pracovišť radioterapeutickou technikou. Zásadně se snížil podíl kobaltových a starých lineárních ozařovačů a významně se rozšířila kapacita jednotlivých center. Koncepce oboru v ČR zohledňuje regionální dostupnost nejen jednotlivých center ale také časovou dostupnost radioterapie jako takové. Radioterapie tím posílila, resp. opět nabyla, svoji významnou a nezastupitelnou roli v léčbě nádorových onemocnění. I přes tyto skutečnosti je zásadní stálé připomínání její efektivity. Technika či technologie ale sama o sobě nestačí, podmínkou je samozřejmě dostatek erudovaného a kvalitně vzdělaného personálu. Během posledních deseti let se zvýšily počty radiačních onkologů (dle statistik ÚZIS), avšak ne vždy a všude reflektují stále větší časovou náročnost prováděných technik radioterapie. S počty radiologických asistentů spíše jednotlivá centra bojují a bohužel jejich počty na RT pracovištích spíše klesají. Po určitou dobu nejasné postgraduální vzdělávání u fyziků vedlo také spíše k personálním problémům v této oblasti. Součástí koncepce oboru je tak i dosažitelné a kvalitní vzdělávání u všech profesí účastnících se provozu radioterapeutických pracovišť. 
V současné době nelze v léčbě nádorových onemocnění jednoznačně vymezit dělící čáru mezi jednotlivými léčebnými obory. Náplní radiačních onkologů je tak nejen léčba zářením ale také kombinace RT s jinými léčebnými modalitami včetně nejmodernější tzv. biologické léčby a imunoterapie, dispenzarizace nemocných, ale i léčba relapsů či léčba symptomatická. Radiační onkologie zůstává oborem základním, ale bez spolupráce s jinými odbornostmi ji v léčbě nádorových onemocnění nelze aplikovat.


 
KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE 
I. KLASIFIKACE A NÁPLŇ OBORU 
Číslo odbornosti: 403 
Definice, předmět a cíl oboru
Radiační onkologie je samostatným základním medicínským oborem, který se zabývá komplexní nechirurgickou léčbou solidních zhoubných nádorů (ZN). Radiační onkologie vychází z vědeckých poznatků nádorové biologie, radiobiologie, radiologické fyziky a klinické farmakologie. Předmětem oboru je komplexní nechirurgická léčba ZN, tj. léčebná aplikace ionizujícího záření (radioterapie) a aplikace protinádorových léků (chemoterapie, hormonální terapie, biologická terapie a imunoterapie). Vedle terapie ZN patří do oboru epidemiologie, prevence a screening ZN, nádorová genetika, diagnostika, dispenzarizace, symptomatická léčba, posudková činnost a výzkum. Radiační onkologie zahrnuje rovněž aplikaci neionizujícího záření a termoterapie u ZN a aplikaci ionizujícího a neionizujícího záření u vybraných nenádorových onemocnění. Cílem oboru je zajistit na vysoké odborné úrovni a ve spolupráci s ostatními medicínskými obory, zejména s oborem klinické onkologie, léčbu nádorových a vybraných nenádorových onemocnění. Léčebná aplikace ionizujícího záření probíhá dle radiologických standardů pracovišť, které jsou v souladu s národními radiologickými standardy. Pro zajištění kvalitní a efektivní léčby by měla být radikální léčba koncentrována na stávající velká, dobře personálně i technicky vybavená pracoviště. 
Vymezení činnosti oboru 
Diagnostické kategorie 
a) zhoubné novotvary: dle MKN - 10: C00 - C97  b) benigní onemocnění s indikací radioterapie  c) některé nádory nejistého nebo neznámého chování 
 
Rozsah působnosti, výhradní oborová kompetence 
Rozsah působnosti oboru je komplexní nechirurgická léčba ZN a některých nenádorových onemocnění. Výhradní oborovou kompetencí je léčebná aplikace ionizujícího záření s výjimkou aplikace otevřených radionuklidových zářičů (spadá do oboru nukleární medicína.) Pouze lékař se specializovanou způsobilostí v radiační onkologii je oprávněn samostatně provádět radioterapii ZN. Radiační onkolog je odpovědný za určení a realizaci strategie léčby onkologických pacientů v rámci multidisciplinárního přístupu. Za fyzikální stránku radioterapie je odpovědný klinický radiologický fyzik.
 
II. STRUKTURA OBORU 
Potřeba ozařovačů 
Ve vyspělých zemích Evropy, v USA a v Austrálii je indikováno minimálně 50 % nových pacientů se ZN k radioterapii. Kromě toho asi 20 % z nich podstoupí v průběhu svého dalšího života nové ozařování pro relaps či progresi onemocnění. Incidence zhoubných novotvarů (včetně ne-melanomových kožních ZN) dosáhla v roce 2014 hodnoty 82 505 nově diagnostikovaných onemocnění (to je 784 na 100 000 obyvatel). 
Celková incidence nádorových onemocnění setrvale roste, růstový index dosáhl mezi roky 2004 a 2014 hodnoty +22,6 %. V roce 2018 bude pro radioterapii indikováno 45 000 nových pacientů a 56 000 pacientů s relapsem nádorového onemocnění, tedy celkem 50 000 pacientů.
Doporučená kapacita 1 megavoltážního ozařovače je 450 nových pacientů za rok. Jeden megavoltážní ozařovač by měl připadat na 180 000 obyvatel. Standardním zdrojem záření pro zevní ozařování je lineární urychlovač. Kobaltové zářiče mají omezené indikace, specifikované v Národních radiologických standardech (www.srobf.cz). Jedna brachyterapeutická jednotka by měla pokrýt potřeby spádové oblasti 700 000 obyvatel. 
Požadavky na pracoviště provádějící radikální radioterapii 
Pracoviště radiační onkologie provádějící radikální léčbu by mělo splňovat následující kritéria: 
• pracoviště musí mít minimálně 500 nových pacientů se zhoubným nádorem ročně;  • pracoviště musí mít zajištěno systematické ověřování a hodnocení lékařských radiologických postupů za účelem zlepšení kvality a výsledků péče o pacienty (klinický audit); • pracoviště musí mít vypracovaný systém zabezpečení jakosti nejen z hlediska fyzikálně technického, ale také klinického;  • pracoviště musí mít vypracované léčebné standardy s ohledem na cíle pracoviště, technické a personální vybavení, které odpovídají celostátně doporučeným standardům;  • pracoviště musí mít lůžkové oddělení, počet lůžek závisí na množství léčených pacientů a velikosti spádové oblasti; 
• pracoviště musí mít přípravu cytostatik v souladu se zákonem č. 378/2007 Sb. a vyhláškou MZ č. 84/2008 Sb.;  • pracoviště musí mít zajištěnu nepřetržitou dostupnost následujících služeb: hematologie a transfúzní stanice, biochemie, rentgenová diagnostika, sonografie, CT, endoskopie, MR; • pracoviště musí mít zajištěnu dostupnost služeb v pracovní den: CT pro plánování radioterapie, sonografie včetně echokardiografie, vasografie, mikrobiologie, antibiotické centrum, histopatologie; • pracoviště musí mít zajištěnu dostupnost konziliárních služeb: nepřetržitě anesteziologie, chirurgie, interna, TRN, ORL, gynekologie, neurologie, urologie, psychiatrie; v pracovní době oční, stomatologie, ortopedie; • pracoviště musí mít přímou dostupnost jednotky intenzivní péče; • pracoviště povinně vyhodnocuje dlouhodobé výsledky léčby. 
Požadavky na odborný personál 
Personál pracoviště, které provádí radikální ozařování, zahrnuje následující odborné pracovníky: lékaře radiační onkology, klinické radiologické fyziky, radiologické asistenty, biomedicínské (klinické) inženýry, radiologické techniky, biomedicínské (klinické) techniky a další personál. 
Minimální počty pracovníků: 
Lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru radiační onkologie: minimálně jeden lékař na 200 nových pacientů za rok. Pokud na pracovišti probíhá pregraduální nebo postgraduální výuka, potom musí být minimálně jeden lékař se specializovanou způsobilostí na 125 nových pacientů za rok. Minimální počet lékařů se specializovanou způsobilostí jsou 3 na pracoviště. 
Kliničtí radiologičtí fyzici se specializovanou způsobilostí pro radioterapii: minimální počet 2, každý s úvazkem 1,00, pak podle počtu ozařovačů a počtu pacientů léčených za rok dle přílohy č. 1 národních radiologických standardů. Požadované počty pracovníků pro zajištění dozimetrických a fyzikálnětechnických činností (včetně plánování radioterapie) jsou uvedeny v příloze č. 1 národních radiologických standardů.
Radiologičtí asistenti:  Lineární urychlovač: 3 na 1 směnu na 1 přístroj v úvazku 1,00 každý  Kobaltový ozařovač: 2 na 1 směnu na 1 přístroj v úvazku 1,00 každý  Simulátor: 2 v úvazku 1,00 každý  Dálkově řízený přístroj pro afterloading: 2 podle rozsahu výkonů a používaných ozařovacích technik  Plánovací systém: 2 v úvazku 1,00 každý, pokud není plánování zabezpečeno jinými kompetentními profesemi (radiologičtí technici, radiologičtí fyzici) 
Další personál: lékaři zařazení do specializačního vzdělávání v radiační onkologii, radiologičtí fyzici zařazení do specializačního vzdělávání v oboru radiologická fyzika v radioterapii, zdravotní sestry, sociální pracovníci, kliničtí psychologové, jiní odborní pracovníci, nižší zdravotnický a další personál. Počet těchto pracovníků závisí na vybavení a rozsahu činnosti pracoviště. 
Technické požadavky na pracoviště provádějící radikální radioterapii   
Všechny používané zdravotnické prostředky musí splňovat požadavky zákona č. 268/2014 Sb. ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 263/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů a požadavky jejich prováděcích předpisů. Každé pracoviště využívající zdroje ionizujícího záření k lékařskému ozáření musí mít vypracovaný Program systému řízení k zajištění radiační ochrany a SÚJB posouzené metodiky zkoušek provozní stálosti, které jsou vypracované na základě příslušných platných
doporučení SÚJB, mezinárodních doporučení a nejnovějších poznatků. Součástí metodik zkoušek provozní stálosti musí být způsob stanovení absorbované dávky a její nejistoty. Tato dokumentace je periodicky revidována, upravována a doplňována dle vybavení a provozu pracoviště. Zdroje ionizujícího záření používané pro lékařské ozáření musí úspěšně projít zkouškami dlouhodobé stability. Pracoviště si může zkoušky dlouhodobé stability nechat provádět dodavatelsky. 
Přístrojové a další základní technické vybavení nutné k provádění radikální radioterapie: 
• výpočetní tomograf (CT) event. MRI s možností převedení obrazů v elektronické formě do plánovacího systému, nebo pravidelný přístup na něj; • plánovací systém, umožňující trojrozměrnou definici cílových objemů a objemů rizikových orgánů, plánování radioterapie pomocí koplanárních i nonkoplanárních ozařovacích polí, algoritmus pro 3D výpočet distribuce dávky, výpočet dávkově-objemových histogramů;  • minimálně jeden simulátor nebo CT simulátor;  • minimálně 2 pokud možno zástupné lineární urychlovače vybavené záznamovým a verifikačním systémem a zobrazovacím systémem pro IGRT (3D zobrazení orgánů) umožňující provádět IMRT a VMAT; s výhledem (do roku 2027) optimálně 3 lineární urychlovače, z toho 2 ekvivalentní; • fixační pomůcky;  • dozimetrické vybavení pro absolutní dozimetrii, rutinní dozimetrii, relativní fantomovou dozimetrii, radiační ochranu, měřidla a pomůcky, odpovídající instalovaným ozařovačům a simulátoru dle platných doporučení SÚJB a umožňující provádět na daném pracovišti dozimetrická měření dle metodik posouzených SÚJB;  • Systém pro nezávislý výpočet dávky v bodě a systém pro dozimetrické ověřování aplikované dávky.
Standardním zdrojem záření pro radikální radioterapii je lineární urychlovač a Gama nůž. V odůvodněných situacích lze použít i kobaltový ozařovač. 
Požadavky na pracoviště provádějící paliativní radioterapii 
Pracoviště radiační onkologie provádějící paliativní radioterapii by mělo splňovat následující kritéria: 
• pracoviště musí mít zázemí standardního lůžkového oddělení;  • pracoviště musí mít zajištěno systematické ověřování a hodnocení lékařských radiologických postupů za účelem zlepšení kvality a výsledků péče o pacienty (klinický audit); • pracoviště musí mít zajištěnu přípravu cytostatik v souladu se zákonem 378/2007 Sb. a vyhláškou MZ č. 84/2008 Sb.;  • pracoviště musí mít zajištěnu nepřetržitou dostupnost následujících služeb: hematologie a transfúzní stanice, biochemie, rentgenová diagnostika; • pracoviště musí mít zajištěnu dostupnost služeb v pracovní den: CT pro plánování radioterapie, mikrobiologie; • pracoviště musí mít zajištěnu dostupnost konziliárních služeb: nepřetržitě chirurgie, interna; • pracoviště musí mít písemně vypracovaný a dohodnutý systém předávání pacientů indikovaných k radikální radioterapii na radiační onkologii vyššího typu s příslušným přístrojově technickým a personálním vybavením;  • pracoviště musí mít zajištěnu návaznost na lůžka následné péče, případně hospice, pro pacienty indikované dále k léčbě symptomatické;  • pracoviště musí mít vypracovaný systém zabezpečení jakosti nejen z hlediska fyzikálně technického, ale také klinického; 
• pracoviště musí mít vypracované léčebné standardy s ohledem na cíle pracoviště, technické a personální vybavení, které odpovídají celostátně doporučeným standardům. 
Požadavky na odborný personál 
Minimální počty pracovníků 
Lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru radiační onkologie: minimálně jeden lékař na 200 nových pacientů za rok. 
Kliničtí radiologičtí fyzici se specializovanou způsobilostí pro radioterapii, kliničtí inženýři se specializovanou způsobilostí, radiologičtí fyzici, radiologičtí technici, biomedicínští inženýři, biomedicínští technici v počtu podle přílohy č. 1 národních radiologických standardů. 
Radiologičtí asistenti:  Lineární urychlovač: 3 na 1 směnu na 1 přístroj v úvazku 1,00 každý  Kobaltový ozařovač: 2 na 1 směnu na 1 přístroj v úvazku 1,00 každý  RTG ozařovač: 2 na 1 směnu na 1 přístroj v úvazku 1,00 každý  Simulátor: 2 v úvazku 1,00 každý  Plánovací systém: 2 v úvazku 1,00 každý, pokud není plánování zabezpečeno jinými kompetentními profesemi (radiologičtí technici, radiologičtí fyzici) 
Další personál: lékaři zařazení do specializačního vzdělávání v radiační onkologii, radiologičtí fyzici zařazení do specializačního vzdělávání v oboru radiologická fyzika v radioterapii, zdravotní sestry, sociální pracovníci, kliničtí psychologové, jiní odborní pracovníci, nižší zdravotnický a další personál. Počet těchto pracovníků závisí na vybavení a rozsahu činnosti pracoviště. 
Přístrojové a další základní technické vybavení nutné k provádění paliativní radioterapie: 
• kobaltový ozařovač, který dle závěrů zkoušek dlouhodobé stability splňuje minimálně požadavky na zařazení do kategorie B dle doporučení SÚJB „Zavedení systému jakosti při využívání zdrojů ionizujícího záření v radioterapii – radionuklidové ozařovače“ (2003) + doplnění (2007);  • RTG ozařovač, který dle závěrů zkoušek dlouhodobé stability splňuje požadavky uvedené v příslušném doporučení SÚJB „Zavedení systému jakosti při využívání zdrojů ionizujícího záření v radioterapii – rentgenové ozařovače“ (2000) + doplnění (2003) + doplnění (2007) + doplnění (2012);  • přístup na CT event. MRI pro plánování radioterapie;  • simulátor nebo zařízení pro lokalizaci;  • 2D nebo 3D plánovací systém;  • dozimetrické vybavení, měřidla a pomůcky, odpovídající instalovaným ozařovačům a simulátoru dle platných doporučení SÚJB a umožňující provádět na daném pracovišti dozimetrická měření dle metodik posouzených SÚJB: vybavení pro absolutní dozimetrii, rutinní dozimetrii a relativní fantomovou dozimetrii;  • základní polohovací a fixační pomůcky;  ? RTG ozařovače mají omezené indikační použití a lze je použít pouze v těch případech, kdy je splněna podmínka předepsaného dávkového rozložení v cílovém objemu (povrchové kožní primární léze a metastázy, kostní metastatické postižení v blízkosti povrchu těla).  ? Paliativní radioterapii lze provádět na lineárních urychlovačích.
Požadavky na pracoviště provádějící brachyradioterapii 
Požadavky na odborný personál 
Personál pracoviště zahrnuje následující odborné pracovníky: lékaře radiační onkology, klinické radiologické fyziky, radiologické asistenty, biomedicínské (klinické) inženýry, radiologické techniky, biomedicínské (klinické) techniky, sálové sestry a další personál. 
Minimální počty pracovníků: 
Lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru radiační onkologie a zaškolení v technikách brachyradioterapie: podle rozsahu činností a počtu pacientů, minimálně 2, úvazek 1,00 každý. Kliničtí radiologičtí fyzici se specializovanou způsobilostí pro radioterapii: minimální počet 1 s úvazkem 1,00, pak podle počtu přístrojů a počtu pacientů léčených za rok dle přílohy č. 1 národních radiologických standardů. Požadované počty pracovníků pro zajištění dozimetrických a fyzikálně-technických činností (včetně plánování radioterapie) jsou uvedeny v příloze č. 1 národních radiologických standardů.
Radiologičtí asistenti:  Simulátor či C rameno: minimálně 1 + další erudovaný a vyškolený pracovník  Dálkově řízený přístroj pro afterloading: 2 podle rozsahu výkonů a používaných ozařovacích technik 
Technické požadavky na pracoviště brachyradioterapie
Přístrojové vybavení pro brachyradioterapii s HDR:  ? přístroj pro automatický afterloading;  ? zařízení pro lokalizaci aplikátorů - pojízdný rentgen s TV monitorem a MF kamerou nebo simulátor, případně přístup na CT či MRI DICOM komunikace s plánovacím systémem;  ? 3D plánovací systém se zařízením pro zadávání dat o aplikaci;  ? dozimetrické vybavení pro absolutní dozimetrii, rutinní dozimetrii, relativní fantomovou dozimetrii, radiační ochranu, měřidla a pomůcky, odpovídající instalovaným AFL systémům dle platných doporučení SÚJB a umožňující provádět na daném pracovišti dozimetrická měření dle metodik posouzených SÚJB;  ? nezávislý monitor záření v ozařovně pro kontrolu zdroje v pracovní poloze (mimo stínící kontejner) jako součást AFL HDR;  ? nezávislý monitorovací dozimetrický systém pracoviště, monitorovací personální přímo odečítací dozimetry;  ? pohotovostní kontejner a nářadí pro případnou manipulaci se zdroji záření při havárii;  ? aplikační stůl vhodný pro BRT. 
Přístrojové vybavení pro brachyradioterapii s LDR/MDR: 
• přístroj pro automatický afterloading, resp. zdroje záření ve formě radioizotopů např. jódu; • zařízení pro lokalizaci aplikátorů – pojízdný rentgen s TV monitorem a MF kamerou nebo simulátor, případně přístup na CT či MRI DICOM - komunikace s plánovacím systémem;  • 3D plánovací systém se zařízením pro zadávání dat o aplikaci;  • TV okruh a dorozumívací zařízení mezi pokojem pacienta a pracovnou sester (nepřetržitý provoz);  • dozimetrické vybavení pro absolutní dozimetrii, rutinní dozimetrii, relativní fantomovou dozimetrii, radiační ochranu, měřidla a pomůcky, odpovídající instalovaným ozařovačům a simulátoru dle platných doporučení SÚJB a umožňující provádět na daném pracovišti dozimetrická měření dle metodik posouzených SÚJB; 
• nezávislý dozimetr pro kontrolu průběhu aplikace v pokoji pacienta;  • pohotovostní kontejner a nářadí pro případnou manipulaci se zdroji záření při havárii. 
V současné době a do budoucnosti se v ČR předpokládá provádění brachyradioterapie s využitím automatického afterloadingu, ať již se zdroji s nízkým (resp. středním) nebo vysokým dávkovým příkonem. Podle toho se liší nároky na umístění pacienta při ozařování. Prostorové požadavky pro brachyradioterapii s HDR jsou uvedeny ve standardu pro brachyterapii: www.SROBF.cz 
Pokud je u pacienta indikována jak zevní radioterapie, tak brachyradioterapie, požaduje se provádět léčbu na jednom pracovišti, nebo na pracovišti, které má smlouvu s pracovištěm provádějícím brachyradioterapii s možností přijímat od nich 3D brachyterapeutické plány za účelem součtu plánů z teleterapie a brachyradioterapie.
Požadavky na pracoviště provádějící nenádorovou radioterapii 
Požadavky na odborný personál 
Lékaři se specializovanou způsobilostí v radiační onkologii/radioterapii:  minimálně jeden lékař na jeden ozařovač (terapeutický rentgen) při jednosměnném provozu 
Klinický radiologický fyzik se specializovanou způsobilostí pro radioterapii v úvazku min. 0,10 na 1 přístroj (možné je i smluvní zajištění) 
Radiologičtí asistenti: RTG ozařovač 1 na 1 směnu v úvazku 1,00 každý 
Přístrojové vybavení pro nenádorovou radioterapii 
Pracoviště je vybaveno minimálně jedním RTG přístrojem, který dle závěrů zkoušek dlouhodobé stability splňuje požadavky uvedené v příslušném doporučení SÚJB (viz výše). 


III. SÍŤ PRACOVIŠŤ 
Síť pracovišť radiační onkologie má zabezpečit radikální léčbu pacientů ve velkých, dobře vybavených centrech (obslužnost pro 750 000 – 1 100 000 obyvatel). Na druhou stranu je nutné zachovat dosažitelnost radioterapie pro nemocné vyžadující paliativní léčbu. Pracoviště provádějící paliativní radioterapii musí úzce spolupracovat s pracovišti vybavenými pro radikální léčbu. Přednostně musí být podpořen rozvoj pracovišť radiační onkologie v komplexních onkologických centrech vyjmenovaných na základě požadavků uveřejněných ve Věstníku MZ ČR 5/2014 tak, aby splňovaly požadavky formulované v této koncepci a v Národních standardech pro radiační onkologii.

 
IV. ODBORNÉ ŘÍZENÍ OBORU 
Odborná lékařská Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP vypracovává dlouhodobé koncepce oboru, vyjadřuje se k vybavenosti pracovišť vybranou zdravotnickou technikou, vyjadřuje se k návrhům zákonů a vyhlášek týkajících se oboru. Úzce spolupracuje s jinými odbornými společnostmi, zejména Českou onkologickou společností a společnostmi chirurgických oborů, Českou společností fyziků v medicíně a Společností radiologických asistentů ČR, a dále s MZ ČR, SÚJB a VZP. Spolu s Akreditační komisí MZ ČR pro radiační onkologii a Specializační oborovou komisí (SOR) se vyjadřuje ke vzdělávání v oboru radiační onkologie a organizuje vzdělávací akce. 


V. VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V OBORU 
Systém kvalifikačního vzdělávání:  Lékař dle zákona č. 95/2004 Sb., vyhláška č. 185/2009 Sb. Radiologický fyzik dle zákona č. 96/2004 Sb., § 25 + Hlava V, díl 3, vyhláška č. 55/2011 Sb.  
Radiologický technik dle zákona č. 96/2004 Sb., § 21, vyhláška č. 55/2011 Sb.   Radiologický asistent dle zákona č. 96/2004 Sb., § 8, vyhláška č. 55/2011 Sb.   Biomedicínský inženýr dle zákona č. 96/2004 Sb., § 27 + Hlava V, díl 3, vyhláška č. 55/2011 Sb.   Biomedicínský technik dle zákona č. 96/2004 Sb., § 20, vyhláška č. 55/2011 Sb.     Jiný odborný pracovník dle zákona č. 96/2004 Sb., § 43, 44, vyhláška č. 55/2011 Sb.  
Systém celoživotního vzdělávání:  Lékař dle požadavků České lékařské komory  Radiologický fyzik dle zákona č. 96/2004 Sb., § 53 - 64  Radiologický technik dtto  Radiologický asistent dtto  Biomedicínský inženýr dtto  Biomedicínský technik dtto  Jiný odborný pracovník dtto 


VI. POPIS AKTUÁLNÍCH PROBLÉMŮ OBORU 
popis hlavních problémů oboru 
• nedostatečné financování oboru;  • nedostatečné racionální využívání radioterapie;  • malá informovanost ostatních lékařských oborů o významu lokální léčby (chirurgie, radioterapie) pro vyléčení ZN;  • nedostatečný počet radiačních onkologů, který nereflektuje časovou náročnost nových RT technik; ? nedostatečný počet radiologických asistentů a radiologických fyziků;  ? systém vzdělávání radiologických fyziků nerespektujících Směrnici rady 2013/59/Euratom a Směrnici Evropské komise Radiation Protection No. 174: „European Guidelines on Medical Physics Expert; • malý počet radiačních onkologů zaměstnaných ve školství (kliniky). 
Připomínky a návrhy pro zlepšení stávající organizace odborných služeb 
Předkládaná koncepce navazuje na koncepci z roku 2007. Následovalo vybudování komplexních onkologických center, které významně přispělo k centralizaci onkologické péče a k dovybavení pracovišť moderní radioterapeutickou technikou. Tato koncepce by měla vést k prohlubování spolupráce s ostatními obory a ke zlepšování onkologické péče. Nutností je neustálé zlepšování kvality a úrovně v oblasti personální ale i technologické. 
S ohledem na radiobiologii je třeba vybavovat pracoviště navzájem záměnnými lineárními urychlovači.
Umísťování nových ozařovačů směřovat do již stávajících center z důvodu maximálního využívání personálu, zejména radiologických fyziků, asistentů, a techniky zvláště pro dozimetrii a dále s ohledem na možnost převedení pacientů v době odstávky přístroje na přístroje jiné.
V zájmu přesného zakreslení cílových objemů je potřeba zlepšit dostupnost diagnostických zobrazovacích metod, zejména magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie.


VII. ROZVOJ OBORU A VÝVOJOVÉ TRENDY 
Rozvoj oboru a vývojové trendy 
Hlavní programy rozvoje oboru:  • zabezpečení pracovišť vyspělou přístrojovou technikou; pravidelná obnova této techniky; • aktivní účast na vypracování standardů strategie léčby ZN;  • paušální a nedílná účast v klinickém procesu léčebné strategie ZN;  • rozšíření systémů zabezpečení jakosti na celý proces komplexní onkologické péče; 
Priority výzkumu, výzkumná pracoviště 
Klinický výzkum se provádí především v komplexních onkologických centrech. Jedná se o oblasti klinické radiobiologie, kombinace radioterapie a protinádorových léků, nových technik radioterapie, nekonvenčních zdrojů záření (protony, neutrony). Základní výzkum v oblasti radiobiologie se provádí především na výzkumných pracovištích mimo resort zdravotnictví. 
Systém kontroly kvality poskytované péče 
Zajištění deklarované kvality na všech úrovních (včetně klinické) a ve všech krocích by mělo napomoci zavádění systémů zabezpečení jakosti do klinické praxe. V oblasti fyzikální a technické je již povinné. Klinické externí i interní audity jsou již také uvedeny do praxe. Všechna pracoviště zabývající se radikální terapií ZN by měla povinně vyhodnocovat léčebné výsledky. 
Srovnání oboru se zahraničím 
Moderně vybavená pracoviště snesou srovnání s vyspělými pracovišti EU. Ve srovnání se zahraničím (EU, USA) je u nás radioterapie stále využívána v podstatně nižším procentu pro radikální i paliativní léčbu, přestože ve vybraných lokalizacích může přinést srovnatelné či lepší výsledky v porovnání s ostatními modalitami (chirurgie, chemoterapie) za ekonomicky jednoznačně výhodnějších podmínek.
Očekávané trendy 
• další rozvoj moderních radioterapeutických technik v komplexních onkologických centrech; ? začlenění protonové RT do léčebných algoritmů u vybraných diagnóz či v určitých klinických situacích; ? zavádění biologické terapie, výzkum kombinace radioterapie a biologické terapie;  • výzkum molekulárně biologických modifikátorů radiosenzitivity;  • zlepšování systémů jakosti nejen z hlediska fyzikálního ale také z hlediska klinického a řízení;
Napojení na mezinárodní aktivity 
• spolupráce s mezinárodními organizacemi: ESTRO, ASTRO, WHO, EORTC, ESMO, ASCO, IAEA. EFOMP, IOMP;  • nadále prohlubovat dobrou spolupráci s ESTRO, zejména ve vzdělávacích programech a v programech monitorujících kvalitu v radioterapii;  • větší zapojení do mezinárodních klinických studií.

1